NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
NOSTRUM, zoskupenie pochádzajúce z ďalekého východu Slovenska, z Košíc, už len z tento dôvod bude znamenať to, že táto kapela je pre mnohých neznáma. Myslím si však, že aj dosť nezaslúžene, pretože hudba ktorou sa NOSTRUM prezentujú určite stojí za vypočutie a chlapci by si kúsok istej UG popularity zaslúžili. O čo však v tvorbe tohto zoskupenia výborných muzikantov ide?
...3 kroky späť, rozjazd albumu tvorí jedna z najrazantnejších kompozícií a len potvrdzuje to, že ten metalový nádych tu skutočne je a viac než len to. 3 kroky späť je síce trocha paradoxný názov pre túto skladbu, keďže chlapci každou sekundou dokazujú, že svoje nástroje ovládajú skutočne na veľmi vysokej úrovni a oproti drvivej väčšine metalových kapiel sú to 3 kroky vpred, alebo skôr aspoň 10 krokov vpred. Rýchlejší úvod, sólami hádajúce sa gitary, absolútna basgitara, množstvo progresívnych postupov, kľudnejšie jazzové party, obrovské množstvo vyhrávok a inštrumentálnych exhíbicií sa len sype v smršti skvelých nápadov. Už v V prvom rade musím spomenúť, že hudba, ktorú NOSTRUM produkujú je založená na čiste inštrumentálnej báze. To znamená hneď niekoľko faktov. Ten kto sa rozhodne hrať len inštrumentálnu hudbu musí byť na to dostatočne vyspelý, pretože predsalen spev je v hudbe často zachraňujúcou súčasťou, ktorý dokáže vyplniť takzvané "hluché" miesta. Tu nič také samozrejme nie je možné a tak je len na muzikantoch a ich vyspelosti ako sa im darí s týmto faktom vysporiadať ako kompozičnou i inštrumentálnou zručnosťou a nahradiť tak chýbajúci vokál. Môžem hneď prehlásiť, že NOSTRUM toto zvládli na jednotku a albumu rozhodne vokál nechýba. Zatiaľ to však nič nevypovedá o žánri, v ktorom sa pohybujú. Ten by sa dal skrátene charakterizovať ako rock/jazz s metalovým(nechcite po mne škatuľku akým) nádychom...
...3 kroky späť, rozjazd albumu tvorí jedna z najrazantnejších kompozícií a len potvrdzuje to, že ten metalový nádych tu skutočne je a viac než len to. 3 kroky späť je síce trocha paradoxný názov pre túto skladbu, keďže chlapci každou sekundou dokazujú, že svoje nástroje ovládajú skutočne na veľmi vysokej úrovni a oproti drvivej väčšine metalových kapiel sú to 3 kroky vpred, alebo skôr aspoň 10 krokov vpred. Rýchlejší úvod, sólami hádajúce sa gitary, absolútna basgitara, množstvo progresívnych postupov, kľudnejšie jazzové party, obrovské množstvo vyhrávok a inštrumentálnych exhíbicií sa len sype v smršti skvelých nápadov. Už v troch krokoch späť musí poslucháč zabudnúť na slovo nuda a zostať len v hudobnom opojení. V podobnom rýchlejšom duchu sa v úvode nesie aj II. World, avšak predsa necháva vyninknúť aj jemnejším a pokojnejším náladam, priam stvorených pre úplny relax a odpútanie sa. Pestrosť postupov, množstvo nálad však nevypĺňa len tieto skladby, ale celú dĺžku albumu. Nemá význam popisovať jednotlivé kompozície, pretože každá prináša niečo iné, spája ich však vysoká inštrumentálna zručnosť, cit pre melódiu a v neposlednom rade aj atmosféra...Po tejto stránke nemám, čo vytknúť. Nástroje su výborne vyvážené, žiadny nedominuje, všetky v tvorbe zastávajú svoje rovnocenné a nezastúpiteľné miesto.
Zvuk si myslím, je vcelku podarený, aj keď možno istý pokrok by sa v tomto smere učiniť dal, osobne som spokojný(taktiež treba brať ohľad na to, že sa jedná o samovydanie). Album napriek svojej hudobnej náročnosti je paradoxne na posluch nenáročný a rýchlo vstrebateľný hlavne vďaka pestrej melodike. Rovnako však poskytuje dostatok možností na hlbšie započúvanie sa a objavovanie stále nových detailov, takže tak skoro neomrzí. Myslím, že viac slov netreba. Jedná sa o hudobne vysoko vyspelý projekt a tu musím podotknúť, že NOSTRUM svoju hudbu dokážu rovnako presvedčivo predviesť aj naživo. Žáner síce obmedzuje oblasť poslucháčov, ktorí budú schopní uznať kvality tejto kapely, no aj pre ostatných, ktorým kombinácia jazzu/rocku a metalovej hudby až tak veľa nehovorí by to mohlo byť zaujímavé spestrenie. Posúďte sami z ponúkaných ukážok.
P.s.: Aj keď to vyznie otrepane ... čo ma veľmi mrzí u NOSTRUM je práve kolonka vydavateľ, je smutné, že sa nenájde vydavateľ pre tak nádejný a prepracovaný album, keď vychádza také množstvo braku...
Ukážková, inštrumentálne veľmi vyspelá kombinácia jazzu, rocku a metalu. Bezpochyby veľmi nádejný album od veľmi nádejnej slovenskej kapely.
8,5 / 10
Kamil Sinicyn
- bicí
Ivan Babilonský
- kytara
Fero Proks
- basa
Šaňo Sucháček
- kytara
1. II. World
2. Aquamarine
3. Cactus
4. Sea Sky
5. Last Perspective
6. Three Steps Back
7. Flashback
8. Rob Of Ka
Výborná záležitost! Zvuk se celkem podařil, i když samozřejmě nutno brát v potaz domácí studio a samofinancování (pozor například ve třetí "Sea Sky" na příliš rozjetý efekt přes kytaru, který ruší rytmiku). Ale nebuďme zbyteční šťouralové! Vždyť hrát takhle našlapanou instrumentální muziku v podmínkách ex-Česko-Slovenska je úkol značně sysifovský. Měl jsem čest vidět NOSTRUM i živě, minulý rok v Lučenci, a nutno pouze smeknout pomyslný klobouk.
ako inak 10-tka!!!
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.